Extra-rozhovory

Že si krásna je niečo, o čom sa nedá diskutovať. Robí ti tvoj fyzický zovňajšok viac radostí než nepríjemností?
Keď čítam v časopisoch: "Paola, najviac sexy" a podobné veci, som za to veľmi vďačná, je to ako mimoriadna poukážka ale nikdy som na tom nestavala svoju kariéru. Nezačala som ju ako modelka ale som pracovala, pracovala a pracovala. Behom desiatich rokov som hrala vniekoľkých telenovelách, dvoch filmoch (Como el gato y el raton, El cristo de la Plata) a chcem byť známa kvôli svojej práci, nie kvôli zovňajšku.
Napriek tomu, akú dôležitosť prisudzuješ svojmu telu?
Uvedomujem si, že jedna vec je herecké umenie, môj spôsob práce a druhá celkový dojem, ktorý j obchodnou záležitosťou a tiež sa predáva. Preto viem, že zovňajšok má byť viac- menej pekný, keby som bola obézna, škaredá, mala by som to ťažšie. Ale fyzický zovňajšok nie je prioritou v mojom živote.
Isté je, že žena ako ty nemá problém niekoho zviesť. Ako to robíš?
Som taká, ako to cítim. Najdôležitejšie je, keď to chcú obaja, keď si navzájom vyhovejú, keď má tvoj partner vzťah k tvojim najbližším, ku všetkým tvojim ľuďom...Pre mňa je podstatné, že môj priateľ pozná moju rodinu, že si praje byť s mojimi priateľmi.
Koho teraz nosíš v srdci?
Jorge Cárdenasa, kolumbijského herca a speváka. Naozaj sme sa zmierili, pred dvoma mesiacmi sme sa rozišli, pretože náš vzťah stagnoval a teraz začíname znovu, ale pomaly. Je to jediný priateľ zo všetkých, ktorých som mala, za ktorého by som sa chcela vydať.
V tej dobe si mala vzťah s Paulom Quevedo (Alberto v La mujer en el espejo)...
Áno, ale nie je to pravda. V tej dobe som nebola s Jorgem, takže keby som chcela mať milostný vzťah s niekým iným, mohla som to urobiť, ale nebolo to tak. Našťastie nás to s Jorgem viac spojilo.
Ako si ho spoznala?
Pred piatimi rokmi. Pracovali sme spolu v telenovele Por que diablos? , ale jeho postava hneď na začiatku zomrela. Potom sme sa vídali na rôznych oslavách. Jedného dňa, už sú to dva roky, som bola na večierku s Natashou Klauss, keď sa zrazu objavil, pozrel sa na mňa, ja naňho a trvá to doteraz...
Znamená to problém, keď má rovnaké zamestnanie ako ty?
Dobré je to, že sa venuje viac spevu než herectvu. Takže moju prácu pozná, ale profesijná žiarlivosť medzi nami nie je.
Hovorme o práci. Tvojmu kolegovi Michelovi Brownovi ponúkli prácu moderátora v jednom programe v španielskej televízii. Prijala by si niečo také?
Byť moderátorkou sa mi zdá byť zaujímavé, ale komplikované. Viac by ma priťahovalo pracovať v nejakých tunajších seriáloch alebo filmoch, ktoré sú veľmi kvalitné.
Aké máš plány?
V januári začnem natáčať ďalšiu telenovelu a mám ponuku na prácu v jednom anglickom filme, ktorý môže byť prvým krokom k tomu, aby ma poznali v USA. Naviac som tri roky tvárou jednej kozmetickej značky pre Latinskú Ameriku.

Natasho, ve Spanelsku te zname jako Saru Z PDG, tato telenovela byla u nas velmi uspesna. Beres si role, ktere se sobe vubec nepodobaji *Vzdycky jsem verila, ze nic neni perfektni, vsechno jde udelat jeste lepe. Uspech telenovely zavisi pak hlavne na publiku.-Je mnoho for a stranek, ktere se vyhradne soustredi na par Sara a Franco. Myslis, ze tento par uhranil publikum nejvice?*Verejnost mela tento par rada, protoze ze zacatku to vubec nevypadalo, ze ti dva skonci spolu a ta chemie se mezi nimi krasne rozvinula. Ale nemyslim si, ze by lide nemeli radi ostatni dva pary. Kazdy par byl prece uplne jiny!!
- Ve Spanelsku bezi take tva jina telenovela, LMEEE, kde predstavujes zivou Luzmilu. Ted jsi navic prekvapila roli intrikanky Isabely v La Tormenta. Proc si vybiras tak rozdilne role? *Uprimne, jsem za ty role moc vdecna, za to ze mi dali prilezitost ukazat, co umim. Hlavne jsem vdecna hlavnimu producentovi RTI - Hugo Leon Ferrer. - Co ti zustalo po Sare. *Vratila me do casu, kdy jsem v sobe odhalovala zenu. Naucila me, ze kdybych byla v te dobe opatrnejsi, trpela bych mene.- Sara je pokorna az bezelstna. A ty Natasho? *Dnes muzu rict,ze jsem si jista sama sebou, racionalni a nad vsim premyslim. Nekdy mam velke pochybnosti, ale udelala jsem si z nich pratele.-Ma Natasha nejakou nemoznou lasku jako Sarita? *Ano, meho soucasneho muze. Zname se cely zivot. Vdala jsem se, mela dceru a nikdy jsem ani nepomyslela, ze bychom mohli byt spolu. Kdyz je tu neco pro tebe, nikdo ti to nemuze vzit.-Od 1-10, jak by jsi ocenila Michelovi polibky? *Rekneme, ze 10.-Jste dobry organizator? *Ano, v tom jsem jako Sara. V beznem zivote jsem dost zapometliva, ale v ekonomicke strance jsem velmi poradna.-Jake komentare ma vase dcera o Sare Elizondo? *Zna tu osobu a obcas me na ulici castuje nazvem moje mamka je Sarita. Je pysna a nekdy jako soucast hry rozdava autogramy. Ale chce byt malirkou a ne hereckou -Ceho by jste chtela jeste v profesionalnim zivote dosahnout?*Chci delat filmy, ale nejdrive musim byt v dobre ekonomicke situaci a musi se otevrit ty spravne dvere. Pokud se tak nestane, zustanu spokojena v televizi. Chtela bych si vyzkouset pracovat v Argentine, Venezuele nebo Mexiku.

- Co myslíš, že se skrývá za mezinárodním úspěchem telenovel? Nejprve je třeba říct, že každá je jiná a jedinečná, nejsou všechny stejné. Samozřejmě pojednávají o lásce, to je jejich cíl. Bez lásky není telenovela. Všechny postavy nás přibližují k tomuto citu, který hýbe světem. To je ten důvod, proč přitahují tolik lidí.- Byla jsi zázračné dítě: ve čtyřech letech jsi prakticky začala s kariérou, v sedmi jsi vystupovala v jednom televizním pořadu. Jak vzpomínáš na tyto začátky? Moje maminka, zpěvačka Claudia Osuna, byla velmi slavná v 70. letech. Nicméně se provdala a její kariéra se rozplynula, právě v době největší slávy a úspěchu. A když už měla dvě dcery, producenti se o ni znovu začali zajímat a z tohohle důvodu jsme moje sestra a já začaly vystupovat v televizi již od útlého věku.- Odmala jsi brala hodiny herectví. Ano, moje matka chtěla, abychom se sestrou nebyly nesmělé, a tak nás zapsala na hodiny herectví. Byly jsme sice nesmělé, ale šikovné. Začala jsem účinkovat v televizi jako sedmiletá. Natáčela jsem dokonce i o víkendech a zůstala jsem u toho až do dvanácti. Pak jsem začala s telenovelami, kde jsem hrála všechno: od vedlejších až k hlavním postavám.- Prožila jsi vůbec normální dětství? Úspěch mě zbavil dětství. Ale měla jsem krásné dospívání, stejné jako ostatní dívky mého věku, ačkoliv jsem se s nimi moc nestýkala. Neměla jsem normální dětství. Dělala jsem to, co moje postava: jestli si hrála, hrála jsem si i já, jestli se smála, smála jsem se také, když cestovala po světě, já také. Vždy jsem byla podmaněná svou postavou.- Chtěla jsi být vždy herečkou?Jediná věc, kterou jsem nechtěla bylo stát se herečkou. Časem jsem zvítězila nad svou nesmělostí a studem. Před kamerami jsem se potila, červenala se, bylo to strašné. Po hodinách herectví - především po roce stráveném v Actor's Studio v New Yorku - jsem se rozhodla pro to, co teď dělám a to je herectví.- A když jsi už jasně věděla, že budeš herečkou otevřelo ti to nové obzory? Ano, objevila jsem svou obrovskou citlivost. Sleduji vše, co se kolem mě děje a nerada vidím lidi trpět. I díky mé kariéře jsem se naučila dostat se z jednoho pocitu do jiného. - Jak jsi teď spokojená se svým vzhledem? Nikdy jsem nebyla se sebou absolutně spokojená. Maminka nás chválila, jak jsme studovaly, ale nikdy nám neřekla nic o naší kráse. Teď to vidím tak, že jsem byla velmi hubená… nemyslela jsem si, že se můžu líbit všem. Jak jsem se mýlila, protože to nejdůležitější je to, co nosíme uvnitř!- Co dáváš svým postávám ze sebe samé? Vždy jim něco předám, to je jisté. Například je to všechna má dobrota, cit pro rodinu… Ale naopak si myslím, že jsem více vyspělá než většina mých rolí, jsem více aktivní: ráda studuji, ráda jsem ženou činu, učím se nové věci, ničím se neomezuji.- Mnoho tvých postav prožívá bouřlivé vztahy lásky. Prožila jsi někdy něco podobného? Líbilo by se mi, kdyby mě "přepadla" taková vášeň, šílená láska. Měla jsem několik partnerů, se kterými jsem měla dlouhé vztahy, ale ještě jsem nenašla lásku svého života. A pravda je, že bych chtěla poznat stejnou vášeň jako mé postavy.

Před kamerou ses poprvé objevila, když ti byl teprve rok. Jednalo se o reklamu na dětské plínky. Byli to tvoji rodiče, kdo si přál, aby se z tebe stala modelka a herečka?
Můj tatínek byl zezačátku trochu proti. To víte, měli strach aříkali si: Jak tohle všechno dopadne? Ale teď, když vidí, jaká je moje práce a jak se mi líbí, jsou moc spokojení. Vidí, že dělám práci, kterou mám ráda a tak to má být.
Jsi také modelka. Jak se tato profese promítá do tvého osobního života? Co ráda nosíš v soukromí?
Ne, modelka nejsem. Nikdy jsem nepředváděla na molu, není to můj styl. Ráda se oblékám pohodlně, do volnějších věcí, prostě tak, aby mi bylo dobře. Samozřejmě ráda dobře vypadám, ale jde i o vnitřek. Nechci se přehnaně oblékat, protože na světě jsou důležitější věci.
Studovala jsi na škole CEFAC (Středisko pro herecká studia televize Azteca). Rozhodla ses brát hodiny herectví? Je těžké dostat se na CEFAC?
Ředitelškoly byl můj bývalý domácí učitel herectví, takže všechnošlo hladce. Už mě tam znali a přímo se na mě obrátili, abych tamšla studovat. Dělala jsem nějaké zkoušky, aby to bylo jisté, ale v podstatě mě požádali, abych tam studovala.
Jakou radu bys dala mladým, kteří touží stát se herci?
Pokud po úspěchu opravdu touží, musí do toho vložit srdce a pak to půjde samo. Kdyžčlověk něco skutečně chce, nakonec se to podaří, protože jsme to my, kdo ovlivňuje náš osud. Jde o to, vložit do všeho srdce a pak se splní všechno, co si přeješ.

Četli jsme, že jsi chodil do dvoujazyčné školy a že jsi nebyl dobrý student.
Já jsem nebyl dobrý student? To není přesné. Během roku jsem se neučil, ale vždycky jsem prošel do dalšího ročníku.
Taky vím, že rád maluješ. Máš své výtvory někde vystavené?
Ne, já to nikomu neukazuji. Jsou abstraktní a velmi osobní.
Jsi věřící?
Jsem pokřtěný, ale do kostela nechodím. Věřím v Boha, ale jen v abstraktního.
Kde je teď Tvá rodina?
Patsy, žena v domácnosti, žije v Německu s manželem a svým synem Yanush. Augustina, fotografka, cestuje po světě. Paula , zpěvačka, je v Argentině, žije kousek od Buenos Aires s manželem a synem Augustinem. Můj otec pracoval jako právník a matka Matilde byla žokejem v klubu Arker.
Tvé sestry mají děti. Kolik chceš dětí?
Vždycky jsem chtěl velkou rodinu a v ní pět dětí.
Jaké je Tvé celé jméno?
Jorge Facundo Arana Tagle. Jméno mám po otci (Jorge Arana Tagle).
Začal jsi pracovat už velmi brzo...
Nezačal jsem, protože nebyly peníze, ale pro pocit nezávislosti. Můj otec vydělával dost peněz, ale vždycky mi říkal: „jestli nechceš studovat – najdi si práci.“
Jak si získal první roli?
Bylo to kvůli mému saxofonu. V roce 1993 jsem hrál na Pueyrredonském nádraží a tam si mě všimla divadelní profesorka a zeptala se mě, jestli nechci jít na casting pro Canal 13.
Čeho se bojíš?
Bojím se hodně věcí, ale to čeho se bojím nejvíce je samota.
Jakou chybu na sobě nejvíce vidíš? Já myslím, že někdy až moc mluvím, víc než si umíte představit!
Stalo se ti už někdy, že tě oslovili jménem dívky, kterou si hrála? Ano, stalo. Každou roli se snažím hrát tak, aby byla nezapomenutelná. Podle mě je v herectví nejdůležitější, aby diváci uvěřili mé roli. Ale vím, že ta postava je jen fikce a musím zůstat sama sebou.
Líčíš se sama? Je to zábava stát před zrcadlem a míchat barvy a přitom přemýšlet jak bude vypadat výsledek.
Máš nějakou taktiku na svádění mužů? Nemám, mám raději když muži svádějí mě.
Kdy tě poprvé kluk políbil? Bylo mi dvanáct, jmenoval se Ivan... :o) - Natalie, líbí se ti hrát si s tvou méně ženskou stránkou osobnosti? To je vidět, ne? Baví mě nebýt slečinkou 24 hodin denně. V Muneca brava už jsem taky hrála s míčem a byla jsem skoro chlapec. Naštěstí někdy můžu hrát i jemnou, sladkou nebo se jindy změnit v boxerku a pohybovat se jako muž. - Do tvé role dáváš vždycky hodně ze sebe Ano, je to tak. Myslím, že lidé se budou identifikovat s touto postavou, která je jiná. Je to holka z ulice, která vstupuje do ringu, aby si vydělala na živobytí. Ale občas je hodně ženská. Nebude tak mužská jako Cholito. Ale mají něco společného: boj. - Jak zvládáš trénink? Je hodně tvrdý. Cvičíme hodinu a půl každé ráno a odpoledne cvičíme aerobik. Cítím, že má fyzická stavba se mění, ale vážím stejně. Nedávno jsem si chtěla obléknout bundu když jsem chtěla jít za Facundem a nemohla jsem ji zapnout. Hodně mi rostou paže a ramena. Ale je to dobře pro mou postavu. - Myslíš, že box je sport, který mohou ženy dělat? Myslím, že ženy mohou dělat co chtějí a soutěžit v tom s muži. To o slabším pohlaví je pouze částečná verze. Máme velkou pracovní výdrž a děláme velká rozhodnutí. Ano, naše tělo je jiné, při tréninku je zvláštní. Máme bariéru (dívá se a sahá si na prsa)... dobrá, není třeba to vysvětlovat. Ale myslím že je to otázka přesvědčení.



Člověk, jelikož je živý tvor, dělá chyby. A někdy se mu daří. Na to, aby něco zkazil, není potřeba moc času. Jsem herečka, hraju v telenovelách a moje práce se mi líbí.
Narodila jsem se v Madridu, ve Španělsku. Potom jsem žila v Ghaně, v Africe. Odtamtud jsem odjela do Venezuely. Myslím, že mám ve svém srdci od všeho kousek, ale můj domov, fyzicky, je teď tady, v Miami. Moje srdce ale bude vždycky ve Venezuele, protože jsem vyrostla na arepách a kačabách (Venezuelské jídlo, nemá ekvivalent v češtině), když jsem se budila, viděla jsem nádhernou horu Ávilu a modré nebe! A to se všude nenajde. Takže i když mi jiné kraje poskytly různé a krásné zážitky, člověku se stejně nejvíc stýská po tom, na co si zvyknul a když to nemá, tím víc po tom touží, z člověka se vlastně stává nacionalista když odejde.
Jsem herečka, hraju v telenovelách a moje práce se mi líbí. Znám spoustu umělců, kterým se líbí, co dělají, ale nemají to rádi z hloubi srdce. Ve Venezuele jsem začala svou kariéru, pak jsem šla do Miami, potom do Mexika, potom do Peru, vrátila jsem se do Miami, pak jsem se vrátila do Venezuely, takže jsem vždycky byla chvíli tady a chvíli tam a s telenovelami jsem se hodně nacestovala po celé Latinské Americe, po Evropě a všude možně. Kdybych si mohla zopakovat nějakou novelu, byla by to "Sladká Valentýna" nebo "Žena mého života", protože tak nějak nastartovaly moji kariéru.
Přicházela jsem jako Natália točit, zdravila jsem se se všemi svými kolegy a když jsem vycházela oblečená jako Valentýna, znovu mě všichni zdravili a vítali, jako by mě před tím neviděli. To mě hrozně pobavilo, protože to znamenalo, že opravdu, člověk se s tou postavou ztotožní a všichni mu to věří, protože moji kolegové, co se mnou pracovali a viděli, jak se každý den Natália proměnila ve Valentýnu a věřili té Valentýně. Pak už jsem nebyla Natália, nevadilo jim, že mě už zdravili a všichni mě zdravili po druhé a objímali a jelikož jsem to necítila, hrozně rádi mě poplácávali a já jsem si toho ani nevšimla. Takže z toho měli všichni hroznou legraci, protože mě osahávali všude možně a já jakoby nic.Učili mě, jak se mám vžít do kůže lidí, co nejsou zrovna tak fyzicky přitažliví, jak jsou třeba jiní lidé, pochopit je a žít v těle tlusté holky,uvědomit si, že i když to zní jako klišé, že to nejhezčí je uvnitř, to nejhezčí není to, co je vidět, že to vnější je jen obal, to vnější jednou zemře a pohřbí se a obrátí se v popel a duše a podstata člověka přetrvají v čase. Tlustá, hubená, s celulitidou nebo bez celulitidy, s dlouhými nebo s krátkými vlasy, blonďatá, nebo tmavá, to není to, čeho je opravdu třeba si u lidí vážit a to se člověk musí naučit, vidět víc než jak lidé kolem něj vypadají.
Můj osobní život
Myslím si, že lidi už snad pochopili, že my jsme taky jenom lidi a někdy děláme chyby a někdy se nám zase daří a manželství je složité, ne? V manželství jsou výkyvy, které se umělcům nepovolují protože potom á, to je skandál!
Trochu se pohádáš a všude se mluví o tom, že se hádáte, potom se usmíříte a zase o tom všichni vědí, že jste se usmířili a já si myslím, že to je běžná záležitost. To se stává každému. Stejně jako v práci, kde má člověk problémy a bojuje, aby se přes ně přenesl a zdokonalil se ve své profesi, musí se taky naučit, že manželství je taky zodpovědnost.
Zodpovědnost, kterou na sebe člověk vezme z vlastní vůle, před Bohem, před zákonem a před celým světem a člověk se musí poučit ze svých problémů, bojovat s nimi a nevzdávat se.
Jiní muži
Když jsme prožívali období těsně po svatbě, zase jsme hodně cestovali a já jsem se skamarádila s ředitelem aerolinií, se kterými jsem cestovala. Takže mi dávali samá dobrá místa v první třídě, protože jsem byla herečka a Mario herec a cestovali jsme jeden sem a druhý zase tam. Ale stejně, jako dávali ta dobrá místa mně, je dávali taky Mariovi, ale neměla jsem s ním žádný románek.Jak říkám, tisk se vždycky chytí těchhle věcí. V určité době jsem to poslouchala a moc jsem se tomu smála, ale ne, kdepak!
Upřímně řečeno to byl obchod, řekněme, že jsem jim vlastně dělala reklamu, když jsem létala pořád jenom s tou společností a on mi občas dával první třídu a já jsem létala prakticky každý týden. Takže bylo úplně normální, že mě viděli každou chvíli sedět v letadle, ale bylo to, protože jsem jela za svým manželem, ne protože bych měla nějaký jiný vztah. Ve vztahu je nejdůležitější mít k sobě důvěru. Když budu mít jistotu a důvěru, kterou potřebuju, pak nemusím pochybovat. Na to, aby člověk něco zkazil, není potřeba moc času. (smích) Člověk to může stihnout rychle, ve chviličce.
Myslím si, že když se člověk rozhodne s někým být, je to jeho vlastní rozhodnutí! Já můžu klidně žárlit jako blázen a celou dobu se jen bát, ale stejně tak může on žárlit a bát se a já přitom nemusím nic dělat! Prostě, podle sebe soudím tebe a já se chovám slušně. Já jsem žárlivá. Musím to přiznat, jako každá lidská bytost, mám krev v žilách. Snažím se například nedívat se na milostné scény v televizi. Mám dost bujnou představivost (smích), takže jí radši nedávám průchod. Co oči nevidí, srdce nebolí.
Můj partner
Myslím si, že ve vztahu je moc důležitý sex, který člověka uspokojí, rozzáří a dělá ho šťastnějším. Je to motor světa! Ze sexu se rodí něco tak nádherného, jako jsou děti, rodina a je to něco, s čím když se zachází rozumně, ti může přinést velké štěstí. Láska a sex a to všechno je jenom jediná věc, láska je spojená se sexem.
Nesnáším být sama, nevím, nemám to ráda. Jsem hrozně upovídaná, ráda se bavím, jsem extrovert a myslím si, že kdybych zůstala sama, budu stejně pořád mluvit, i kdyby to měl být s mým odrazem v zrcadle, protože jsem hrozná. Momentálně jsem šťastná, jsem spokojená, všechno, co se stalo, byly spíš spekulace než něco jiného a my jsme se nikdy nerozešli. Bylo to jen tou vzdáleností, kvůli telenovelám. Srdcem jsme vždycky byli spolu, ale dneska už opravdu, abych těmhle věcem zabránila, všem nedorozuměním, radši už si střežím svůj soukromý život.
Takže všem divákům Romantiky, musím opravdu poděkovat, za všechnu lásku, kterou mi vždycky dávali. Čtu si e-maily od všech těch lidí z Rumunska a z ostatních zemí, samozřejmě, ale od té doby, co jsem tam byla, myslím, že to bylo v roce 2000, pořád mi odtamtud přicházejí projevy náklonnosti.
Ještě jednou děkuju, jste opravdu v mém srdci, jsem vám moc vděčná a doufám, že mě budete dál podporovat ve všem, co dělám, protože to všechno dělám s láskou a vždycky při tom myslím na publikum.
Velikou pusu. Čau!
NATALIA STREIGNARD O MGB
Zvažovala jste dlouho, zda máte nabídku přijmout?
Vůbec ne. Od počátku jsem tušila, že to bude úžasný projekt, a každému jsem říkala, jak moc bych chtěla dostat právě tuhle roli.
Bylo těžké obětovat krásnou tvář ve prospěch postavy?
Ani trochu. Má tlustá Valentina bude určitě velmi úspěšná, napovídá tomu i skvělý scénář. Navíc je Valentina obyčejná dívka, která si svou cestu najde, a proto nemám pocit, že bych něco obětovala.
Myslíte, že publikum Valentinu přijme, nebo ji odmítne?
Proč by ji mělo odmítat? Jsem si jistá, že ji přijme a bude milovat!
Jaká je vlastně Valentina?
Velmi sympatická baculka, která umí ostatní rozesmát. Je plná soucitu, milá a lidé se s ní určitě ztotožní. Jsem přesvědčená, že divákům bude sympatická.
Tedy postava, kterou milují děti i dospělí?
Určitě. Je to ještě holka, vždyť je jí teprve sedmnáct! Celý život strávila v klášterní škole. Rodiče ji nikdy nenavštívili, a proto ještě ani nebyla za klášterní zdí. Netuší, jaký je okolní svět. Má upřímné srdce a je úplně nevinná. Ztotožní se s ní hodně dětí a jistě i spousta dospělých.
Myslíte, že se opakuje fenomén známý z Ošklivky Betty, kdy triumfuje atypická hrdinka?
Nechci v žádném případě Valentinu srovnávat s jiným seriálem. Mám dojem, že lidé hledají něco nového. V tomto případě jim nabízíme tradiční telenovelu, ale s novými přísadami. Víme, že Betty zaznamenala světový úspěch, a mě by moc potěšilo, kdyby se nám povedlo něco obdobného.
Zajímá se móda také o otylky?
Myslím že ano. Hubená žena už dnes nemá dřívější úspěch. Největšími světovými sexbombami jsou ženy typu Jennifer Lopez. Někdo dává přednost postavě štíhlé, někdo má radši baculky, které také mají své kouzlo.
Co se vám na telenovele líbí nejvíc?
V podstatě všechno, seriál je skvěle napsaný. Příběh se netočí jen okolo Valentiny, každý herec má svůj vlastní, takže všechny zápletky jsou velmi atraktivním lákadlem pro diváky.
Co říkáte příběhu lásky ústřední dvojice?
Připadá mi moc krásný, protože necháváme v pozadí malichernost fyzické krásy. V našem případě se krásný hlavní hrdina Orestes (Juan Pablo Raba) zamiluje do otylky, která rozbíjí veškerá pravidla krásy. Všude je štíhlost prezentována jako krása, a není to pravda. Je hezké demonstrovat, že Valentina má mnohem lepší kvality.
Řeknete nám něco o procesu své proměny?
To je otylčino největší tajemství. Poté, co jsem dokončila film Dívka tvých snů, kde byla má postava velmi hubená, až rachitická, jsem začala jíst. Snědla jsem ohromné množství pizzy, párků v rohlíku, čokoládových tyčinek a vypila hektolitry proteinových koktejlů. Na vlastní oči vidíte výsledek pětiměsíčního snažení.
A co vašemu novému vzhledu říká manžel?
Mario je spokojený. O Kubáncích je známo, že mají rádi ženy krev a mléko.
Jste tedy osvobozená od všelijakých diet?
Přesně tak. Mohu si dopřát dřívější hříchy a netíží mě svědomí.
Valentina je posedlá čokoládou. A Natalia?
Natalia není zrovna milovnicí čokolády.